Po stopách šperků z Kynžvartu

Máte chuť na zajímavý výlet, ale jste naprosto bez nápadu? Žádný strach! Na následujících řádcích vám představíme zámek Kynžvart, který ve své době sloužil rakouskému státnímu kancléři Metternichovi jako letní sídlo. V zámku se nachází nepřeberné množství sbírek okouzlujících uměleckých děl, mincí, zbraní, drahých knih i dobových rukopisů. Nechybí ani všelijaké kuriozity včetně vzácných předmětů historických osobností. A co víc! Zámek Kynžvart je opředen zajímavostí, jež se týká zlatých šperků, jejichž historie spadá do dob, kdy zde trávil dny odpočinku výše zmíněný kancléř Metternich.

Neobvyklé bohatství

Osobnost rakouského státního kancléře Metternicha se vyznačovala mimořádně vytříbeným vkusem a současně vysokou schopností analyzovat a orientovat se v mnoha sférách života. Zajímal se o přírodní vědy, umění, ekonomiku, politiku a mnoho dalších oborů. K tomu všemu měl charisma, kterým k sobě přitahoval významné osobnosti a umělce své doby. Díky svým schopnostem se mohl obklopit lidmi, kteří mu pomohli realizovat jeho vize. I při akvizici  šperků se nechal vést svým vysokým estetickým cítěním a radou odborníků. Hodnota všech zlatých šperků uložených na zámku Kynžvart činila ve své době téměř půl milionu zlatých. V přepočtu na dnešní měnu se jednalo zhruba o nevídaných 700 milionů korun!

Zlaté skvosty

Nejvzácnějším kouskem v Metternichově sbírce zlatých šperků byl zlatý prsten krále Matyáše Korvína zdobený třemi diamanty a čtyřmi rubíny. O poznání dražším prstenem byl zlatý dámský pečetní prsten polské královny Marie Sobieski. Ve sbírce nechyběl ani zlatý prsten s diamantovou růží či zlatý prsten s drobnou mědirytinou zobrazující portrét gilotinou popravené francouzské královny Marie Antoinetty.

Nečekaný objev

I přes to, že Metternichovi dědicové nesměli s nabytými šperky obchodovat, v katalogu kynžvartského zámeckého muzea se během konce druhé světové války začaly objevovat záznamy o úbytku zlatých prstenů. Příčinou bylo postupné nelegální rozprodávání šperků za účelem začít nový život v poválečném Německu. Dlouhých třicet let se kasteláni zámku Kynžvart domnívali, že veškeré šperky byly ze zámku odvezeny a následně prodány. K velkému překvapení došlo v roce 1973, kdy byla v zámeckém trezoru objevena část kancléřova majetku ukrývající se na první pohled ve dvou nenápadných papírových obálkách. Dnes jsou zlaté prsteny bezpečně uloženy v bankovním trezoru.