Rozhovor s Markem Rufertem

Dnes jsme si k rozhovoru pozvali Marka Ruferta, se kterým jsme se bavili i o tom, jaké je to vyrábět šperky za miliony nebo proč čerpá inspiraci v architektuře.

Marku, mohl byste se čtenářům představit?

Jsem absolventem uměleckoprůmyslové šperkařské školy v Turnově (obor zlatnictví a stříbrnictví). Zabývám se navrhováním a ruční zakázkovou výrobou originálních šperků z drahých kovů, většinou v kombinaci s drahými kameny. Mým krédem je, že věci se mají dělat pořádně anebo vůbec.

Máte vystudovanou Uměleckoprůmyslovou školu v Turnově. Dala vám škola hodně? Jak byste začínajícím šperkařům doporučoval získat praxi?

Škola, tzv. Špéra nebo Šperkárna, mi dala mi opravdu hodně. Čtyři roky, strávené ve škole uprostřed Českého ráje, byly přípravou na navrhování šperků a jejich řemeslnou realizaci, zvládnutí náročných technologií a všeobecný rozhled v oblasti dějin umění. Bylo tam krásné tvůrčí prostředí a já měl štěstí na výborné vedení zlatnického ateliéru (ak. mal. Jiří Studnička) a mimořádně kvalitní dílenské učitele (Jiří Chval a Jaroslav Prášil). Se školou jsem v kontaktu dodnes. Každý rok jsem zvaný, coby odborný oponent, k ústním obhajobám praktické části maturit.

Pokud jde o praxi začínajících šperkařů: „Nenechte se odradit, i když vás několikrát odmítnou, a trpělivě kontaktujte další a další zlatnické firmy, družstva uměleckých řemesel apod. Asi bych doporučil formu mailu, kde přiložíte fotodokumentaci vašich dosavadních prací, třeba i ze školy (obrázky vždy zaujmou) a snažte se být přesvědčiví ohledně vašeho nadšení pro obor. Praxe je důležitá!“

Jaké jsou vaše oblíbené techniky výroby? Jaké šperky nejraději vyrábíte?

Většinou pracuji technikou montáže. Vyrábím prakticky všechny druhy šperků – dámské i pánské prsteny, zásnubní a snubní prsteny, náušnice, brože, náhrdelníky, závěsy a náramky. Také typické pánské šperky, jako jsou kravatové spony a manžetové knoflíčky. Mojí vášní je navrhování a výroba výrazných šperků, obvykle v kombinaci s drahými kameny, zvláště pak diamanty. Ty považuji za výrazný zdobný prvek a symbol absolutní čistoty.

Liší se výroba šperku za několik tisíc vs výroba šperku za pět milionů?

Často jen v ceně použitých materiálů. Například asi nejcennějším šperkem z mé dílny byl zlatý náhrdelník, s podlouhlým nepravidelně broušeným čistým diamantem barvy champagne, kdy kámen měl hmotnost cca 16 ct. Diamant byl na náhrdelníku volně zavěšen v takové téměř neviditelné klícce z matovaného bílého zlata, aby sám o sobě maximálně vynikl. Tento šperk měl hodnotu kolem 5 milionů korun, kdy gró ceny tvořil diamant, který si klient přivezl z Jihoafrické republiky. V případě použití nějakého syntetického kamene nebo křišťálu by cena šperku byla v řádech tisíců korun.

Jaké jsou vaše profesní vzory?

Mými vzory-studnicí tvůrčí inspirace nejsou lidé přímo z mé profese, ale spíše z oblasti architektury, jako např. Antonio Gaudí, Zaha Hadid, Josef Ludvík Gočár a také malířství, jako např. Piet Mondrian a Alfons Mucha. V té souvislosti jsem si vzpomněl, že jsem byl jednou pozván klientkou a jejím manželem na týden do jejich sídla v historickém přímořském městečku kousek pod Barcelonou, a tam jsem měl možnost nejen relaxovat v báječném prostředí a obdivovat krásy Barcelony, ale především stavby Antonia Gaudího, z čehož stále vydatně čerpám.

Jak se vyvíjí vkus lidí v oblasti klenotů? Přichází k vám klienty s přesně vyspecifikovaným zadáním? Odmítáte „nevkusné zadání“?

Těžko zevšeobecňovat, protože vkus příznivců šperků je velmi rozmanitý. Myslím, že v posledních letech, možná v posledních dvou desetiletích, je posun od drobnějších přezdobených celozlatých šperků a šperků se syntetickými kameny k výraznějším šperkům s čistým moderním designem s přírodními drahými kameny. S tím čistým designem souvisí také upouštění od vícebarevných kombinací zlata na jednom šperku, s výjimkou kombinace bílého a růžového, ta je naopak velice v kurzu. V poslední době kvituji zvýšený zájem o brože, které byly dlouhá léta opomíjeny. Asi třetina klientů přichází s vlastní přesnou představou šperku. Ostatní šperky začínají na základě popovídání si s klientem, v mé hlavě a s tužkou v ruce. Když je zadání nevkusné anebo kýčovité natolik, že bych na šperku pracoval s nechutí, zakázku odmítám.

Co je pro váš tvůrčí proces motorem, hnací silou? Kde čerpáte nápady a inspiraci?

Často se nechávám inspirovat světem současné architektury, protože mám rád moderní čisté geometrické linie s technicistními prvky, ale také miluji přírodní květinové a hmyzí motivy, přičemž se často ohlížím k stylům dob minulých, např. secese. Ideální je, když se v návrhu šperku povede namíchat lehce provokující, ale ne přeplácaná kombinace těchto světů.

Co berete jako svůj zatím největší úspěch?

To že má práce je mým koníčkem. Je to klišé, ale je to tak.

Víme o vás, že máte zákazníky i ze zahraničí. Jak si získáváte klientelu?

V mém oboru k tomu vede jednoznačně nejlépe cesta osobním doporučením spokojených klientů. A pak je potřeba si získané klienty velice hýčkat. Webové stránky, Facebook, veletrhy beru jako důležitý doplněk. Významnou část klientů získávám také tím, že svoji tvorbu již řadu let prezentuji coby partner několika prestižních „missích“ soutěží krásy, kde pro vítězky tvořím originální šperky a jako porotce se setkávám se známými osobnostmi. Často se přihodí, že se pak stanou mými klienty a jsou-li spokojeni, funguje dál to nejlepší, budu se opakovat – osobní doporučení. Mé „zahraniční“ šperky jsou hlavně v Německu, Rakousku, dále pak také třeba ve Španělském Katalánsku, něco málo v USA a na Floridě.

Plánujete nějaké novinky?

V poslední době mě čím dál víc baví šperky s vltavíny. Většinou je dělám z bílého zlata. A jelikož se mě nedávno podařilo získat větší množství rozličných velikostí, unikátních tvarů a povrchové skulptury této přeměněné horniny, která vznikla dopadem asteroidu na zemský povrch před cca 14 miliony lety, tak bych se v blízkém budoucnu rád zaměřil více tímto směrem.